Práce

Pracovat s psychickou poruchou je těžké, ale ne nemožné

Již během studia v Praze jsem pracovala na zkrácený úvazek v laboratoři AV ČR, poté chvíli v laboratoři v Motole.

Po ukončení studia v Olomouci jsem sháněla práci dost dlouho. Nakonec mě zaujala práce administrativního pracovníka ve skladu. Zkoušela jsem se i vrátit k chemii, ale jednalo se spíš o krátkodobé stáže. Poté jsem prošla ještě několika sklady.

Láska k farmakologii a toxikologii mě drží doposud, ale z chemie jsem už dlouho venku. V současné době pracuji ve skladu, kde mě to baví, přijde mi, že nenesu na svých bedrech takovou zodpovědnost jako by tomu bylo v laboratoři. Ale i v práci ve skladu jsem se dokázala psychicky zhroutit a to, když na mě byly kladeny zvýšené požadavky, které jsem měla problém splnit, nebo změna pracovního místa v rámci společnosti tak, že se vyskytuji i v místech se zvýšeným hlukem, což mou psychiku nijak nepodporuje, naopak ji spíš sráží. Hluk od strojů mi vyvolává hukot a tlak v hlavě, který je následně provázen změnou nálady a nezřídka přechází ve sluchové halucinace. Jejich intenzita je různá, závisí na fyzickém vyčerpání, počátečním psychickém stavu daného dne. Pomohla změna dávkování medikace, někdy změna léků, dlouhodobá nemocenská a psychoterapie.

Jelikož mě už na SŠ bavilo psaní slohových prací, které jsem si neskutečně užívala a nepovažovala jsem je za nutné studijní zlo, rozhodla jsem se tento svůj koníček pozvednout na vyšší level. Již dříve jsem přispívala texty pro různé weby, v současné době jako přivýdělek k práci a rozptýlení myšlenek píšu články pro informativní web Skrblík.

Poznala jsem, že práce se schizoafektivní poruchou je komplikovaná, ale ne zcela nemožná. Jen člověk musí dlouho hledat a zkoušet, co mu vyhovuje. Já si uvědomila, že pro mě by byla ideální administrativní práce s PC, psaní článků pro weby či časopisy, ev. práce ve skladu, ale ne ve výrobní společnosti.